Předmluva
Na sčotu, zaváděném v administrativě a v účtárnách, lze velmi dobře a po krátkém nácviku i velmi rychle sčítat a odčítat. V rukou zapracovaného "sčotaře" může tedy sčot v sčítání a odčítání velmi dobře nahradit počítací stroje všude tam, kde nepotřebujeme pro kontrolu sčítání a odčítání nebo z nějakých jiných důvodů sčítací pásky.
Násobení klade již na počtáře větší nároky, neboť normální školské násobení zpaměti pomocí malé násobilky a registrace dílčích výsledků na sčotu je proti násobičkám pomalejší. Násobení zkrácenými pracovními postupy kombinací násobení s dělením, sčítáním a odčítáním, při čemž se operuje celým násobencem naráz, vyžaduje značného cviku, má-li být skutečně tak rychlé a spolehlivé, aby je bylo možno porovnati s prací násobiček.
Dělení je nejpomalejší, poněvadž je převáděno na odčítání dělitele od dělence a nelze je nahradit jednoduchými, snadno pochopitelnými a zapamatovatelnými kombinacemi.
Jsou proto početní tabulky, sestavené Jiřím Hoppem, cenným přínosem pro počtáře na sčotech. Zejména při dělení zrychlují celý početní úkon velmi podstatně, neboť zjednodušují dělení na odečítání násobku dělitele, vyhledaného v tabulce, od dělence a na zaregistrování příslušného dílčího podílu, rovněž vyhledaného v tabulce.
Při násobení jsou výbornou pomůckou těm pracovníkům, kteří se ještě nenaučili zkrácenému kombinačnímu násobení.
I když hledání v tabulkách prodlužuje dobu potřebnou k provedení početní operace, je tato doba nahrazena úsporou času hlavně při dělení s pomocí tabulek proti přímému dělení na sčotu. O době, potřebné k dělení tužkou na papíře, nemusíme vůbec uvažovati, neboť je v každém případě delší. Tento způsob dělení je také duševně mnohem namáhavější a více vyčerpávající, což je také velmi důležitý činitel, ovlivňující podstatně výkon každého počtáře.
V. Kreihansel.
0 Úvod
V poslední době se projevil velký zájem o počítáni na zvláštním druhu kuličkového počitadla, na sčotu.(1)
Plánované hospodářství klade stále větší a větší úkoly na administrativu a tím stoupá i nutná potřeba počítacích strojů. Počítací stroje jsou však dosud velmi úzkým profilem. Proto jsou v některých podnicích vyhrazeny pouze několika vybraným oddělením, zatím co ostatní oddělení jsou odkázána často jen na tužku a papír, na počítání z hlavy.
Problém nedostatku počítacích strojů se stává v poslední době stále aktuálnějším vlivem rostoucí decentralizace našich podniků a v nich zaváděného systému hospodaření podle rozpočtu, což si obojí vynucuje další a další pracovníky s čísly, a to i z řad nových zaměstnanců, dosud málo kvalifikovaných. Kdybychom všem těmto zaměstnancům mohli dát k ruce počítací stroje, jistě by i oni splnili dobře úkoly, které jsou na ně kladeny. Potíž je však právě v tom, kde vzít dostatečné množství počítacích strojů i pro drobnější početní práce. Tady nám v kancelářích může mnoho pomoci sčot.
O výkonnosti sčotu se již mnoho diskutovalo. Byly zde nadšené hlasy, které dokazovaly, že sčot předčí elektrické sčítačky, naproti tomu jeho odpůrci poukazovali na nemožnost kontroly na pásce atd. Nejsprávnější bude, zhodnotíme-li možnost použití sčotu opravdu rozumně a kriticky. Podle zkoušek, které byly se sčotem podniknuty, mohli bychom ho přirovnat přibližně ke sčítačce bez kontrolní pásky. Počtář, který se na počitadle zacvičí, může se ruční sčítačce bez pásky velmi dobře vyrovnat. Zásadní omyl je však jinde: Nejde totiž o problém, co je lepší, zda sčot něho počítací stroje, ale o otázku, zda je výhodnější počítat na sčotu nebo z hlavy! Rozumný vedoucí převede proto počítací stroje do oddělení, kde půjde o sčítání dlouhých sloupců nebo násobení velkých čísel, jako tomu je ve finančních nebo provozních účtárnách. Naopak však nahradí tyto stroje sčotem tam, kde půjde o práce drobnější. Počítacích strojů se v některých kancelářích (na příklad v menších kalkulacích, fakturních odděleních, skladní účtárně a pod.) často plně nevyužívá, takže by se vhodně daly nahradit sčotem, čímž by se počítací stroje uvolnili pro použití tam, kde je jich opravdu nezbytně třeba.
Největší nevýhodou sčotu bylo dosud to, že na něm bylo možné pouze sečítat a odčítat. Násobení a dělí bylo na něm bez tabulek sice možné, ale v praxi ne příliš výhodné, t.j. dostatečně rychlé a výkonné. Při těchto vyšších úkonech musel totiž až dosud počtář vlastně násobit nebo dělit z hlavy a na sčotu si pouze dílčí výsledky registroval a sečetl.
Způsob počítání na sčotu, o němž se pojednává v této knížce, spojuje vlastně dvě methody sčítání: Aritmetické (početní) tabulky s počítáním na sčotu. Podle tohoto způsobu je možné nyní počítat velmi výhodně na sčotu i vyšší úkony t.j. násobení a dělení. Ten kdo by se nehodlal seznámit s technikou počítání na sčotu, může dobře používat prakticky sestavených tabulek bez sčotu.
Jaké jsou výhody tohoto způsobu počítání?
Násobení a dělení se velmi podstatně zrychlí proti počítání z hlavy. Toto zrychlení je dáno tím, že odpadá vlastní početní úkon, počtář prostě najde jednotlivé dílčí součiny již vynásobeny v tabulkách. Počítání dále zrychluje to, že není nutno, jak tomu bylo na př. dosud při dělení z hlavy, vynásobovat každou číslici dělitele každou číslicí podílu a odečíst od příslušné číslice dělence. V tabulkách najdeme totiž přímo celé několikamístné číslo, které nám sčot najednou odečítá.
Velkou výhodou tohoto způsobu sčítání je, že se početní úkony omezí na mechanické vyhledávání v tabulkách a na nasazování na sčotu. Tím se omezí podstatně únava pracovníků, která se dříve dostavovala poměrně brzy. Únava zase zvětšovala počet chyb ke konci pracovní doby, způsobovala nutnost zvýšené kontroly atd.
Musíme dále uvážit, že tento způsob počítání umožní i pracovníku méně kvalifikovanému dobře vykonávat kvalifikovanější a tedy i lépe placenou práci.
Je možné, že než se pracovník zacvičí v práci na počitadle, půjde mu práce jen s tabulkami a psaním tužkou rychleji. To však je jen věcí cviku. Pracovníku, který na sčotu počítá denně 8 hodin, se zakrátko všechny úkony zautomatizují podobně jako psaní na stroji nebo těsnopis. Vždyť pro začátečníka těsnopis také není s počátku výhodný a bylo by pro něj často rychlejší zapsat si diktát obyčejným písmem!
Jak už bylo uvedeno, dostávají se počtáři do rukou pomůcky dvě: Početní tabulky a sčot. Ten, kdo by chtěl používat jen tabulek, omezí se v návodu na tyto části: Úprava tabulek, násobení s pomocí tabulek, rozsah tabulek, záměna násobence s násobitelem, úprava desetinných míst a dělení s tabulkami bez použití sčotu.
Nakonec, než se pustíme do vlastního výkladu, připojuji ještě toto upozornění: Všechny příklady jsou probrány od jednoduššího k složitějšímu pokud možno podrobně a jsou rozloženy na jednotlivé fáze postupu. Účelem tohoto návodu je umožnit zapracování na sčotu každému, i tomu, kdo nemá předchozí školské obchodní vzdělání. Postupuji proto ve výkladu skutečně krůček po krůčku, i když se tím výklad stává pro někoho až příliš podrobný. Kdo nepotřebuje tak podrobného výkladu, pochopí věc možná hned na prvním příkladu a další rozvedení už pro něho nebude nezbytné. Přeskočit část návodu můžeme vždycky. Horší je, když někomu v něm podrobnější výklad chybí.
10 Sčot
Není úkolem této práce seznamovat čtenáře podrobně se sčotem a technikou základního počítání na něm. O sčotu pojednává velmi zevrubně V. Kreihansel v brožuře Sčot, která vyšla v Průmyslovém vydavatelství. Tam také seznamuje čtenáře na mnoha obrázcích s hlavními početními úkony, zejména se sečítáním a odčítáním. Proto se v této práci omezím pouze na stručný popis nutný pro pochopení dalšího výkladu, a podrobně se budeme zabývat spíše rozborem jednotlivých příkladů. Tomu, kdo se chce spolehlivé seznámit se základy počítání na sčotu, dobře poslouží uvedená brožura V. Kreihansela svou názorností.
Sčot (2) je velmi podobný obyčejnému kuličkovému počitadlu, od něhož se liší tím, že jeden drát na sčotu je vynechán a že kuličky mají zvláštní úpravu a zbarvení. Mezera mezi dráty představuje desetinnou tečku a dělí sčot na dvě části. Spodní tři dráty pod desetinnou mezerou směrem dolů značí desetiny, setiny a tisíciny, dráty nad desetinnou mezerou postupně směrem vzhůru značí jednotky, desítky, stovky, tisíce, desetitisíce, statisíce, miliony, desetimiliony a stámiliony. Musíme tedy dát dobrý pozor, na kterém drátu číslo nasadíme.
Označování drátů: Pro lepší názornost budeme někdy označovat dráty také takto: Jednotkový drát (t.j. první nad desetinnou mezerou) budeme označovat také jako první drát, desítkový (t. j. druhý nad desetinnou mezerou) budeme označovat jako druhý drát atd. Půjde-li o dráty pod desetinnou mezerou, vždy na ně bude zvlášť upozorněno. Nejlépe čtenáři osvětlí rozdělení počitadla i funkce jednotlivých drátů připojené obrázky.
(1) Kolem tohoto názvu, který se již dosti vžil, se rozvinula čilá debata. Správně se má říkat "sčoty", avšak i zde mají filologové námitky proti převzetí tohoto slova do češtiny. V češtině se totiž jen zřídka vyskytuje samohláska o po č. Proto češtináři doporučují používat názvu počitadlo. Sčot je ovšem zvláštní druh počitadla. Autor této knížky necítí se povolán k řešení těchto filologických otázek a přenechává odborníkům, aby našli vhodný náhradní název. Zatím v tomto návodu budeme užívat názvu sčot i počitadlo střídavě.
(2) Sčoty prodává národní podnik NAPRA
